Verbální komunikace aneb mluvit, mluvit a mluvit

Včera jsem rozebrala neverbální komunikaci, dneska bych ráda probrala komunikaci verbální. Určitě víte, co tato komunikace je... a jestli ne, no... přečtěte si nadpis :).
Jako příklad v tomto článku použiju vztahy - úžasná ukázka toho, jak je mluvení důležitý.
Upřímně bytostně nesnáším, když ženská je na svýho přítele, jak harpie, neustále na něj řve, že něco neudělal/neudělal to správně. Úplně "nejlepší" případ je, když se dotyčná naštve, týden s partnerem nemluví a pak se strašně diví, že s ni nemluví, je podrážděný, je věčně pryč, v nejhorším případě jí dá košem... Čemu se pak ale divíte?
Toto se ovšem nevztahuje jen na vztahy partnerské, ale vztahy obecně (rodinné, kamarádské...) a už vůbec se to nevztahuje jen na jemnější pohlaví. Komunikace je důležitá všude a u každého.

Co dělat, aby vše fungovalo?

1. rada: Když dotyčný/á něco neudělala správně tak mu/jí v klidu vysvětlete, jak to má být. 
2. rada: Jestli jste opravdu naštvaní, (např.: cholerik) dýchejte, počítejte do deseti nebo se vyspěte a proberte to druhý den. 
3. rada: Nepřekračujte problém, nebo to, co vás tíží. Nevyřešené problémy si vždy najdou cestu na povrch a bouchne to jak sopka - budete se tím trápit, budete otrávení a nebude s vámi k vydržení.
4. rada: Žádná tajemství nebo to je lhaní? No... jasně, každý máme svá tajemství a nikdo nemusí vědět všechno. Neříkáme lidem úplně vše, ani bychom neměli (dárek k narozeninám, co jste měli dneska k snídani...). Důležité myslím je, nezatajovat ta velká tajemství (topíte se v dluzích, nevěra...) Taková tajemství stejně časem puknou a lhaní stejně vyjde najevo...

Snad článku aspoň trochu rozumíte. Opakuji nejsem žádný expert, je to jenom domněnka/názor. Chtěla bych slyšet váš názory/zkušenosti, co se týče komunikace ve vztazích :)

Rada pro dnešek: Mluvte, mluvte, mluvte. Ať už je to v jakémkoliv vztahu.